Kdo jde s vámi do lesa v nejtemnější noci? V básni Victora Huga „Co si v lese mysleli dva jezdci“ vypravěč říká „po mém boku mi Hermann připadal jako stín.”

Všichni máme stíny, dokonce i v noci v temném lese. Váš stín by mohl mít jméno. Jako Hermann. Nebo vaším stínem může být váš parfém. Toto je váš společník. Se svým společníkem se můžete hádat, můžete jej vyzvat na souboj, můžete testovat hranice svých vlastních postojů. Můžete diskutovat o smyslu existence. Ale je to společník, kterého nemůžete ztratit, nikdy. Toto je vaše alternativní já. Když se pohybujete životem a přemýšlíte o jeho smyslu, pokládáte si často nezodpověditelné otázky. Když vás zaplaví nejistota, podívejte se do svého stínu. Možná se dočkáte odpovědi. Možná ne.